Hospodaření s uhlíkem

Proč globální cíl oteplení planety <2 °C není realizovatelný bez zapojení zemědělství!

Aurel Lübke, CEO, 2015

uhlik.jpgV roce 1997 byl podepsán Kyoto-protokol o závazné redukci skleníkových plynů. Od té doby se ale moc neudálo. Obchod s emisemi kolabuje, změna klimatu je jednoznačně zřejmá každý den po stále nových zveřejňovaných teplotních rekordech. Místo konkrétních výsledků se vlády pouze vymlouvají, proč nemůže být stanovených cílů dosaženo. COP 21 v Paříži mělo stanovit další postupy. Ale Paříž má momentálně jiné problémy a velkým problémům se tedy ani nemůže věnovat.

Je skutečností, že zemědělství ve stávající debatě CO2 hraje podřadnou roli. Přitom je ale nemožné při tak obrovském množství přebytku emisí CO2 zemědělství nezapojit.

 Jinak než u vody a vzduchu

Když v 70. letech voda přetékala, společenství států se rychle shodlo (tehdy ještě bez EU), že řeky, jezera a ostatní vodstva musí zůstat čisté. Logickým důsledkem bylo budování čistíren odpadních vod, čímž se opět zlepšila kvalita vody v našich řekách. Podobným způsobem jsme na začátku 80. let přistoupili ke vzduchu, který potřebujeme všichni. S větší nebo menší tvrdostí byly průmysl i doprava donuceny minimalizovat emise škodlivin do vzduchu. Oblaka byla opět bílá a obloha modrá. I poznání, že vzduch i voda jsou společným statkem pomohlo jasně definovat odpovědnost a najít řešení.

V našich hlavách máme pevně ukotveno, že země a půda představují osobní vlastnictví, což přístup k řešení problému ztěžuje. Padající ceny potravin tlačí agrární průmysl k intenzivním opatřením na ochranu půdy. Zápas, který je až na pokraji firemní existence, omezuje potřebné investice relevantní ochraně klimatu. Žádné jiné hospodářské odvětví nedosahuje tak nízké výnosnosti kapitálu jako zemědělství.

Globální bilance uhlíku.

uhlik2.jpg

Obr. 1: Globální bilance uhlíku
Source: Presentation Prof. August Raggam, 2014, Compost Systems Illustration 

Pragmatické posouzení čísel dává již konkrétní závěr faktů. Kouzelné slůvko je Humus: uhlík, který ve spojení s minerálními látkami, stopovými prvky a dusíkem tvoří povrchovou vrstvu naší Země, kterou za určitých okolností označujeme jako kulturní půdu nebo „aktivní vrstvu". Konkrétně hovoříme o více než 3000 gigatunách uhlíku, který je v horní vrstvě půdy vázán. Pro lepší představu: v této horní vrstvě je uloženo 5x více uhlíku než ve všech rostlinách a zvířatech tohoto celého světa . I ve všech lesích naší planety je vázána pouze desetina uhlíku vázaného v půdě!

Stav půd a tendence jejich vývoje

uhlik.jpg

Obr. 2: Světový obsah uhlíku v půdách v t/ha
Source: European Commission Internet, 10.12.2015 

Celosvětově je zcela evidentní ubývání organické hmoty v půdách. Vyjádřeno nominálními čísly, ztrácíme momentálně okolo 3.000 m3 úrodných půd zástavbou, pustošením, erozí apod. Tendence, které se v současné zemědělské praxi projevují tento jev ještě urychlují.

Drastický úbytek uhlíku v půdách ukazuje studie z roku 2015. Uvedený graf ukazuje, jak běžně prováděné hospodaření s půdou v průběhu let obsah uhlíku drasticky redukuje.

uhlik4.jpg

Obr. 3: Redukce obsahu uhlíku v půdách
Source: European Commission Internet, 10.12.2015 

Místo toho, abychom proti změně klimatu bojovali, je CO2 ještě z půdy emitován — falešný signál vzhledem k hrozícímu oteplení až o 6 °C.

Jaké je pro to nejlepší místo

Místo toho, abychom uhlík vypouštěli do vzduchu (ve formě CO2) má ukládání uhlíku do půdy „HUMUS" pouze přednosti. Uhlík váže až 8-násobkem své hmotnosti vodu; ve spojení s koloidní strukturou a minerály ještě podstatně více.34 Ale nejen voda je zadržována, nýbrž i 'živiny. Uhlík ve formě HUMUSU nese proto největší zodpovědnost za ochranu našich spodních vod. Se stabilizací drobtovité struktury v půdě přispívá humus rozhodující mírou k ochraně proti erozi.5

Naléhavá nutnost

Půdoznalci označují půdu, která obsahuje méně než 2 % organické hmoty jako ohroženou. Ohrožená, protože její ekosystém již není funkčně udržitelný; ohrožená, protože směřuje ke zničení. Ztráta organické hmoty v půdách se tak používáním umělých hnojiv a chemie násilně urychlila. V uplynulých desetiletích industrializace zemědělství byla ochrana půdy a tím ochrana ekologické rovnováhy v půdách silně podceňována.

8 kg na čtvereční metr

Abychom byli schopni celkové množství přebytečného uhlíku v atmosféře snížit, museli bychom zemědělsky aktivním kulturním plochám dodat 8 kg uhlíku na každý čtvereční metr. V prvním momentu je to pouze číslo. Pokud ovšem toto číslo zrelativizujeme a projekt rozložíme na 20 let, což znamená každý rok zásobit jednotkovou plochu 400 gramy uhlíku, jeví se požadované číslo jako „zvládnutelné"!

Jak se to dá realizovat

Obohacení půdy uhlíkem představuje, oproti čisté organice jako je třeba dřevo nebo sláma, odbouratelný a přeměnitelný uhlík. Přitom hraje hlavní roli půdní mikrobiologie. Uhlík, který ve spojení s dusíkem je mikroorganismy „stráven", a tím vzniká žádaný humus. Bohužel, mnoho půd již nedisponuje potřebným množstvím mikroorganismů. Pak se ale organika dodaná do půdy zkazí a shnije a vede to k problémům. Je proto třeba trávící systém půdy znovu oživit. Poznatků o tom, že spojení kompostu a udržitelného hospodaření přináší nejlepší a trvalé úspěchy je již dost. Pouze tehdy, když trávení v půdě opět funguje, může být intenzivní humusové hospodářství nebo UHLÍKOVÉ hospodářství provozováno.

Proč není hospodaření s umělými hnojivy žádnou alternativou?

Nepochybně existuje úspěšná agronomie i bez půdy. Naše regály jsou piné produktů, které vyrostly na skelné nebo kamenné vatě. I tak ale převážná část potravin pochází z tradičního zemědělství. To dociluje vysokých výnosů s cíleným používáním N/P/K hnojiv. Použití dusíku je ale spojeno s vysokým nasazením energie. Fosfor a draslík se těží v dolech. Pokud nejsou tyto živiny každý rok z ornice opět vyplaveny, zůstanou orné plochy zcela přehnojeny. Ale místo toho, abychom živiny zadrželi v půdě , pokračuje těžba živin v dolech. Zásoby ale podle údajů expertů vystačí pouze na několik desetiletí. A ne všechna naleziště draslíku a fosforu jsou pro výrobu hnojiv vhodná. Experti počítají, že zásoby budou do 50ti let převážně vyčerpány. 67 Do té doby bude počet obyvatel planety již asi 10 Mrd.

Je to ten samý průmysl, který potvrzuje, že bez chemie není možné světovou populaci uživit, zatímco se opírá o vyčerpatelné zdroje. Samotné GVO's (Geneticky Modifikované Organismy - GMO) na tom nemohou nic změnit — zcela naopak: mikrobiologie v půdě je zcela zodpovědná za to, že např. přípravky na ochranu rostlin budou odbourány.8 Díky monokulturám 'jako kukuřice nebo sója jsou ale půdy zčásti tak silně zeslabeny, že očistné působení mikroorganismů téměř neprobíhá a antropogenní látky se v půdě shromažďují. Později jsou vyplavovány a nakonec se usazují ve spodních vodách, které člověk i zvířata využívají opět jako vodu pitnou!

Falešná odbočka

Je nevysvětlitelné, proč zemědělství je dnes ještě stále odměňováno za to, že uhlík vypouští do vzduchu. Místo aby zemědělství bylo vedeno k tomu, aby uhlík do půdy ukládalo, je odměňována těžba v lesích jako náhrada za fosilní paliva. Zemědělské podpůrné programy podporují stále ještě monokultury a drancování. Není podporováno, kolik CO2 se uloží, nýbrž kolik fosilních paliv je nahrazeno. Ve skutečnosti by měly být emise CO2 redukovány a ne jen nahrazena fosilní paliva energetickými rostlinami. Doufáme, že rámec COP21 konference v Paříži učiní zásadní obrat. Na základě čísel a faktů je zřejmé, že omezení oteplení klimatu o 2 °C nebude možné, pokud zemědělství nebude s plnou rozhodností zahrnuto do systému ochrany klimatu.

Co umí kompost lépe?

Předem by zde mělo být řečeno, že kompost není vždy stejný kompost. Nedostatkem základů hodnocení, které jsou omezeny pouze na částečné hodnocení obsahu škodlivých látek, barvu a obsah těžkých kovů, je mikrobiologické kvalitě kompostů věnováno zatím jen málo pozornosti. Ale právě ta znamená to, co vytváří kvalitu „procesu trávení". Organické suroviny musí být v průběhu procesu kompostování odbourány, přeměněny, a opět zabudovány do stabilních vazeb v humusu. V trávicím procesu při kompostování je třeba suroviny v ideálním poměru promíchat, zabezpečit správnou vlhkost a přísun kyslíku a tím vytvořit optimální podmínky, aby proces proběhl co možná beze ztrát. Jenom ve vysoce koncentrované formě bude kompost působit jako zlepšovatel půdy. Obohacuje půdu nejen uhlíkem, ale stejnou rukou přináší do půdy několik miliard mikroorganismů pro její intenzivní oživení. Spolu se zeleným hnojením a posklizňovými zbytky se zlepšuje trávící schopnost půdy a tím i obsah organicky vázaného uhlíku.

Co ještě hospodaření s humusem - kompostem přináší?

Mikrobiologie v půdách hraje zásadní roli v boji proti chorobám. Integrace kompostování brání rozšiřování patogenních zárodků. Dnes je vedena intenzivní diskuse o resistenci antibiotických přípravků. V chovu zvířat již nejsou antibiotika používána pouze bodově, nýbrž plošně. To vede ke strategickému vývoji zárodků, které jsou vůči antibiotikům resistentní. Lékaři varují před tím, že medicína bude vržena o sto let zpátky, pokud antibiotika přestanou být účinná. Tyto resistentní zárodky nejsou ale jenom v mase, nýbrž i ve zvířecích exkrementech . Ty jsou pak neléčené rozmetány na zemědělsky využívané pozemky, čímž uzavírají koloběh infekcí (špatná zpráva pro vegany!).

Správně provedeným kompostováním bude tento koloběh přerušen: kontrolovaná hygienizace při teplotách přes 60 °C zabíjí zárodky nemocí. Dnes je možné aplikovat kompost i ve formě vodního roztoku (Kompost-Tee), aby bylo jeho positivní působení proti chorobám rostlin lépe využito. Kompost-Tee navíc obsahuje positivní substance, které stimulují rostliny ke zdravému a výnosnému růstu. Pokud energii vynaloženou na intenzivní hospodaření s humusem dáme do poměru k jeho užitku pro zvířata, člověka a přírodu, otázka jeho hospodárnosti se rychle odpoví sama.

Geneticky modifikovaná kukuřice, glyfosáty, bioplyn a monokultury

Bioplyn představuje jeden z nejdiskutabilnějších trendů vývoje posledních desetiletí. V zásadě není možné proti ideji zemědělskou nadprodukci ve formě elektrického proudu dodávat do sítě, nic namítat. Samozřejmě by vývoj s sebou neměl přinášet žádné trvalé následky pro životní prostředí . Při všech úvahách o alternativní energii byla však opomenuta půda jako živý organismus. Anaerobní fermentace je perfektní technologie, při které z organických hnojiv jako kejda nebo hnůj vznikají ve vodě rozpustná kapalná hnojiva N/P/K. Pole se neobdělává jako živý organismus, nýbrž spíše jako hydrokultura. Dokud má půda ještě dostatečné rezervy organické substance nebo HUMUSU, koncept může fungovat, protože půda je stále schopná pufrování. Ovšem s časovým otazníkem.

Využití geneticky modifikované kukuřice k produkci energie má z hlediska techniky výživy na člověka i zvíře vliv malý. Ovšem jako přípravky pro ochranu jsou používány glyfosáty, které jsou v půdě odbourány pouze když má k dispozici dostatek mikroorganismů jak v počtu tak v pestrosti." Právě to ale není dlouhodobě zajištěno, protože každý gram uhlíku (potrava pro tyto mikroorganismy) je využit pro získání energie (bioplyn, spalování). Výsledkem je, že glyfosát v půdě již není odbourán, hromadí se a nakonec je vyplaven do spodních vod. Pokud následkem trvalého provozování zemědělství k produkci energie je zruinování úrodných půd, jsou zásadní úvahy o konceptu prokázány.

Také skutečnost, že s úhynem včel bylo použití neonikotinu k moření osiva v zemědělství prakticky zastaveno 12, má za následek, že monokultura kukuřice (pěstované pro energii) díky zavíječi kukuřičnému musí vyvažována vyváženým osevním postupem. To má zase za následek, že glyfosát nahromaděný v půdě může být přijímán dalšími kulturními rostlinami, čímž se dostává do potravinového řetězce. Glyfosát, který WHO (Světová zdravotnická organizace) označila jako „pravděpodobně rakovinotvorný", je od svého schválení v 70.letech pod křížovou palbou kritiků."14 Studie, které byly použity jako základ ke schvalování, se ukázaly jako zfalšované: zpracovatelské firmy i osoby byly soudem odsouzeni. V jiných publikacích byla prokázána přímá souvislost mezi glyfosátem a autismem.

Více o hospodaření s uhlíkem v zemědělství najdete zde.