Hydrologické funkce půdy

Nejvýznamnější „vodohospodářské za­řízení“, které máme k dispozici, je dobře fungující globální ekosystém půdy. Jen 100 cm mocná povrchová vrstva půdy může na ploše 1 km² zadržet v průměru 300 ti­síc m³ vody (taková zásoba by 100 lidem při každodenní spotřebě 400 litrů vystačila zhru­ba na 20 let). Přitom dalších 30–50 % objemu vody nad toto množství je půda schopna ovliv­nit retenčně, to znamená zadržet a postupně uvolňovat.

Koloběh vody (hydrologický cyklus) je stálý oběh povrchové a podzemní vody na Zemi, doprovázený změnami skupenství

Retenční schopnost půdy je značná:

1 ha kvalitní hluboké černozemě může akumulovat 3 500 m3 vody a trvale zadržovat 1 700 m3 vody.

Retenční schopnost půd ČR mnohonásobně převyšuje objem vody zadržované ve všech našich vodních nádržích a tocích.

Zlepšená vodní jímavost půdy zlepšuje zpracovatelnost půdy a snižuje spotřebu energie při jejím obdělávání. Lepší vodní jímavost (organická půdní substance je schopna absorbovat až 20tinásobné množství vody ve své hmotnosti) může přispět k omezení desertifikace půd, právě tak jako předcházet povodním. Pokud vypočteme potenciální celkovou retenci našich zemědělských půd, tak jsme u čísla 8,4 miliardy m³ vody. Jen pro představu, teď první nová plánovaná přehrada má mít objem vody v řádu asi 15 mil. m³ vody. Tím, že máme krajinu, a hlavně půdu nemocnou, momentální potenciál zemědělských půd zadržovat vodu je výrazně nižší o více než 3,3 miliardy m³ vody, teď jsme na úrovni 5,04 miliardy. Retenční schopnost půd ČR mnohonásobně převyšuje objem vody zadržované ve všech našich vodních nádržích a tocích.

1 ha kvalitní hluboké černozemě může akumulovat 3 500 m³ vody a trvale zadržovat 1 700 m³ vody.

Zlepšená vodní jímavost půdy zlepšuje zpracovatelnost půdy a snižuje spotřebu energie při jejím obdělávání. Lepší vodní jímavost (organická půdní substance je schopna absorbovat až 20tinásobné množství vody ve své hmotnosti) může přispět k omezení desertifikace půd, právě tak jako předcházet povodním.

Na vytvoření 1 kg organické hmoty (sušiny) je třeba v průměru 400–500 l vody.
Z našeho státního území odnášejí toky v průměru asi 1 milión tun plavenin ročně.
Roční přítok splavenin z pevnin do oceánů se odhaduje na 18–20 miliard tun.

Také pokud se bavíme o půdě a vodě, nesmíme zapomenout na další úžasné vlastnosti půdy, jednak infiltraci a filtraci. Infiltrace vody do půdy neboli vsak, je proces, kdy se do půdy dostává voda, její část je pak v půdě zadržená – půda se chová jako houba, vodu nasaje a pak postupně uvolňuje– a zbývající voda se dále dostává níže a přes horninové prostředí např. dotuje podzemní kolektory vod. A druhým zmíněným aspektem je, že jak voda proudí skrze půdu, působí v podstatě jako přírodní filtr. Půda nám díky svým vlastnostem a biologickému oživení znečištěnou vodu i čistí.

Proto se prvně věnujme půdě a pak až přehradám! Vezmeme-li to v číslech, tak pokud přepočteme konkrétní výsledky vlivu hospodaření na půdě na plochu ČR, tak po prvním roce po zlepšení hospodaření lze očekávat zvýšení retence půd ze současného stavu 5,04 miliardy m³ vody na 6,5 miliardy m³ vody, což je obrovský skok. Pak už hodnota stoupá pomaleji, do tří let na 6,8 miliardy m³ vody a do deseti let na 7,1 miliardy m³ vody.

Půda tedy ovlivňuje vodní režim krajiny zá­sadním způsobem. A právě v našich přírod­ních podmínkách se půdní prostředí může stát účinným médiem, které do značné míry vyrovnává neblahé důsledky nespojitého, mnohdy nárazového výskytu atmosférických srážek. Příznivé vlastnosti půdy umožňují ne­jen plynulé zásobování suchozemských rostlin vláhou, ale i široké vodohospodářské využití vody. Bez půdy by se voda po většinu roku na zemském povrchu vyskytovala jen v pomíjejí­cích tocích, jaké bývají např. v pouštních údo­lích.

Degradace půdy v jedné zemi má přímý vliv na změnu klimatu daleko za jejími hranicemi.