Transformace energie

Energie transformovaná do půdy v organické hmotě je výjimečná tím, že není určená pro další přímé využití člověkem jako většina jiných forem transformované energie. Je to v podstatě akumulovaná sluneční energie, která slouží jako jeden ze základních zdrojů energie pro růst rostlin. Je v ní koncentrována i ta část energie, kterou člověk nedokáže využít (tedy v podstatě odpadní) z energie, kterou již obvykle vložil do některého jiného produktu, původně pro svou potřebu. Pro člověka je tato energie prakticky neviditelná, její aktivity se odehrávají pod povrchem půdy a vytvářejí ji bioorganismy svými aktivitami. Kvalitní kompost vdechuje do půdy život, dodává těmto organismům potravu. Takže jeho role je zejména gastronomická.  Dobře živené bioorganismy pro nás odvádějí úžasnou práci, kterou podceňujeme a neumíme ji ohodnotit. Částečně zřejmě proto, že ji přímo nevidíme, částečně možná proto, že naše soustava technických jednotek tuto práci nedokáže kvantifikovat. Kompostování znamená transformaci takové energie, kterou ukládáme zpět do půdy za účelem dodání energie pro růst rostlin a tím vytvoření přirozeně optimálních podmínek pro jejich nezanedbatelnou roli – produkci kyslíku. Zapojením do tohoto procesu je kompostování významným příspěvkem pro regulaci uhlíkového cyklu. Zvyšování obsahu organické hmoty v půdě znamená také schopnost vázat, tedy uskladňovat v půdě emise uhlíku. Pokud se začneme více starat o půdu, můžeme tím emise výrazně snížit. Komposty jsou organická hnojiva, definovaná jako směs organických látek a zeminy, oživená užitečnou půdní mikroflórou, v níž probíhají nebo proběhly humusotvorné procesy. Hlavním smyslem výroby kvalitních kompostů je to, aby kompost obsahoval dostatečné množství organických látek, aby se přitom maximálně využily různé odpady obsahující organické látky a živiny, které kompostováním získávají novou kvalitu.

Kompost má dvojí funkci:

Jednak je to základní výživa – hnojení, jednak reprodukce humusu. Právě reprodukce humusu představuje pro kompost hlavní roli.

Působení dusíku v kompostu a kejdě

Zejména dusík je z kompostu uvolňován postupně, v prvním roce pouze asi 20 %. Podstatná část kompostu je tedy využívána k reprodukci humusu v půdě. Na schématu je porovnání s kejdou, kde je poměr využití dusíku rostlinami a půdou v podstatě opačný. Vliv různých organických látek na reprodukci humusu ukazuje i následující obrázek. Kompost svou schopností reprodukce humusu ostatní humusotvorné látky vysoce převyšuje.

Půda– základní prostředí pro náš život a jeho udržování

Největším skutečným bohatstvím každého státu je půda a voda.

Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí.
Je nesporné, že organická část půdy, třebaže ve většině půd tvoří jen malý podíl celkové hmotnosti (nejčastěji 2–5 %), významně ovlivňuje řadu půdních vlastností i život v ní a právě obsah uhlíku, prezentující rozhodující element organických sloučenin, odlišuje půdu od původního geologického substrátu. Celosvětově obsahuje půda asi třikrát víc uhlíku, než je obsaženo v atmosféře. Tento uhlík je zejména v půdní organické hmotě, která má různou podobu od rozkládajícího se listu na povrchu půdy až po humusové látky vázané na jílové minerály. Organické látky v půdě se činností půdních organismů neustále rozkládají a vznikající oxid uhličitý se uvolňuje do atmosféry. Množství takto vzniklého oxidu uhličitého a uvolněného z půdy je přitom asi desetkrát větší než množství oxidu uhličitého, který vzniká spalováním fosilních paliv. Kromě toho, že půdní organická hmota a její rozklad může významně ovlivnit produkci CO₂ a dalších skleníkových plynů, ovlivňuje obsah organické hmoty v půdě i řadu dalších půdních vlastností, jako je pH, tepelný režim nebo schopnost zadržovat vodu a živiny. Půda je dynamický přírodní útvar, který se tvoří, vyvíjí a udržuje pod vlivem okolního prostředí. Půda je živý organismus a jako taková je i zdrojem dalšího, velmi pestrého života. Podmínkou tohoto aktivního života je zejména dostatečná složka organické hmoty.

Půda hraje zásadní roli v přírodních cyklech, a to i v koloběhu živin, jehož součástí je to, jaké množství organických složek půdy, tj. uhlíku, dusíku a fosforu, se v půdě zachycuje a ukládá. Části rostlin, jako jsou listy a špičky kořenů, jsou organismy žijícími v půdě nejdříve rozloženy na jednodušší sloučeniny, které poté mohou být znovu využity rostlinami. Některé půdní bakterie přeměňují atmosférický dusík na minerální dusík, který je nezbytný pro růst rostlin. Hnojiva dodávají dusík a fosfáty s cílem stimulovat růst rostlin, ty však nedokáží absorbovat veškeré aplikované množství.