Vytvoření vhodných podmínek

Kompostování znamená transformaci energie do půdy jako energie pro růst rostlin. Organická hmota vstupující do půdy ve formě zbytků rostlin je v půdě využívána půdními organismy jako zdroj uhlíku a energie, ale i jako zdroj živin – vstupuje do potravního řetězce. Je to vlastně “gastronomie” pro půdu. Činností půdních organismů a biochemických pochodů v půdě dochází k postupnému rozkladu organické hmoty, živiny v ní obsažené se postupně uvolňují do půdy ve formě iontů a mohou opětovně sloužit jako zdroj živin pro rostliny.

Základním předpokladem procesu aerobního rozkladu je vytvoření optimálních podmínek pro život mikroorganismů. K tomu náleží co možná nejnižší obsah CO₂ a co možná nejvyšší obsah kyselin. Proto musí být kompost pravidelně překopáván (homogenizován), aby bylo zajištěno dostatečné provzdušňování. Při kompostování přeměňují mikroorganismy surový materiál na humus a jeho složky. Řádné kompostování vyvíjí dostačující teplo k ničení semen plevelů, patogenních bakterií, redukuje obsah vody a objem materiálu. Na humifikačním procesu se zúčastňují hlavně heterotrofní mikroorganismy, které pro svůj vývoj využívají okolí jako zdroj uhlíku a kyslíku. Účelem kompostování není úplná biodegradace všech složek, ale biologická stabilizace – nemohou již začít patogenní procesy jako hniloba apod. Dobře biologicky stabilizovaný materiál již neohrožuje žádným způsobem půdu, vodu a ovzduší, nevykazuje známky fytotoxicity. Aerobní proces probíhá podstatně rychleji než anaerobní a jeho výsledkem je stabilizovaný kvalitní kompost, schopný dodat půdě nezastupitelný humus. Složení mikroorganismů není konstantní, závisí na složení zakládky a na stupni humifikace.

1. Nejprve je nutné připravit vhodnou směs se správným chemickým složením. Tak vytvoříme optimální podmínky pro přirozený biologický rozklad. Základem jsou organické – biologicky rozložitelné suroviny, což je důležitým znakem pro půdní úrodnost. Půdy s vysokým obsahem organické hmoty mohou vázat a tak i předávat více živin a vody rostlinám. Jejich lepší půdní struktura zabezpečuje nižší vyplavování živin i škodlivých látek do spodních vod. Kvalitní kompost pro to vytváří důležitý předpoklad.. Pro vytvoření správné směsi můžeme použít údaje z tabulky. Při tvorbě směsi vycházíme z objemových jednotek. Vhodný poměr C : N je základem pro přípravu správné směsi. Užitečným vodítkem  mohou být údaje z tabulky.

Suroviny pro kompost

Správná skladba surovin pro kvalitní kompost není úplně jednoduchou záležitostí. Ne vždy máme vhodné suroviny k dispozici. Zdroje jsou ovlivňovány zejména lokalitou a sezónností. Svádí to potom ke spoléhání se na přírodu, která je sice mocná, ale používá své osvědčené postupy, které jsou sice dokonalé, ale k výsledku, který je pro člověka žádoucí, vést nemusí.

Ani inspirace Josefem Čapkem: “Jak pejsek s kočičkou pekli dort”, kterou uplatňuje řada z těch, kteří “vyrábějí” kompost, ke kýženým výsledkům nevede.

2. Důležitá je vhodná struktura (granulometrie) – dřevní štěpka – jednak zvyšuje podíl uhlíku ve směsi, ale hlavně vytváří průduchy v zakládce pro dobrý průchod vzduchu. Výhodou je, že tento dřevitý materiál je možné připravit do zásoby, abychom ho měli k dispozici k ostatním surovinám, které je třeba zpracovávat neprodleně. Není ani nutné mít vlastní štěpkovač (drtič) – je možné využít služby, případně kooperaci.
3. Samozřejmostí je kolový nakladač (traktor s čelním nakladačem), velkou část operací při kompostování představuje manipulace s materiálem.
4. Příjem biologicky rozložitelného materiálu Důležitá je dobrá práce s veřejností = dobrý biomateriál.

Čerstvý materiál je nutné zpracovat neprodleně.

5. Hrubé předmísení - okamžité promíchání se strukturním materiálem